Nejzajímavější minerální kameny v historii – 1. část
Historie minerálních kamenů často sahá až do starověku. Byly svědky rozkvětu i pádu největších kultur světa, zdobily paláce, provázely obyčejné lidi na jejich cestách a střežily bezpečí domova. Nejčastěji se s nimi však obchodovalo. Podívejte se spolu s námi, jaké zajímavosti provázejí ty nejvzácnější z nich.
Nejtvrdší minerál
Diamant je všeobecně nejznámější a nejcennější drahokamem na světě. I když určité druhy rubínů ho svou krásou a hodnotou předčí. Ale o tom později. Jedná se o extrémně tvrdý a výjimečně lesklý minerál, který se vyskytuje zejména v Jižní Africe (JAR), Rusku, Kanadě a Austrálii. Hra světel a jedinečný třpyt oprávněně propůjčují diamantu značku luxusu a unikátnosti.
Francouzský badatel a obchodník s drahými kameny Jean–Baptiste Tavernier byl roku 1665 pověřen studiem drahých kamenů. O rok později přivezl na francouzský dvůr 116karátový diamant, který následně prodal Ludvíku XIV. Díky jeho badatelské činnosti v oblasti Indie se diamanty postupně dostaly i do Evropy.
Největším diamantem na světě je Cullinan, nalezený roku 1905 v Jižní Africe. Vážil 3 106 karátů a byl rozdělen na více než 100 menších kamenů. Dnešním nejznámějším nalezištěm diamantů je Jihoafrická Republika.
Vzácnější než diamant
Možná byste čekali, že nejvzácnější ze všech minerálních kamenů bude právě diamant. Chyba lávky. Nejvzácnějším drahým kamenem je rubín, zejména kameny bez vad jsou vysoce ceněné. Stejně tak asterické rubíny – tvar a vrostlice (inkluze) kamene společně vytvářejí světelný efekt ve tvaru hvězdy. Na asterické rubíny si musíte pořádně posvítit, ideálně bodovým světlem, aby vám odhalily hvězdu, kterou skrývají.
Zářivě červená odrůda korundu vyniká mezi minerálními kameny již od šestého století našeho letopočtu. Podle nejstarších dochovaných záznamů se těžil v dole v Mogoku v horní Barmě. Další zdroje tvrdí, že se zde rubín těžil mnohem dříve. Podobné zvěsti se šíří i o Srí Lance. To však dokážeme jen těžko.
Význam těchto nalezišť trvá dodnes. Také na Srí Lance a v Barmě byly nalezeny dosud nejkrásnější surové rubíny. Opravdu hodnotné sbírky rubínů najdeme v klenotnicích indických knížat nebo v bývalém korunním pokladu íránského šáha.
Stálice mezi drahými kameny
Mezi nejdéle používanými drahými kameny zaujímá přední místo Akvamarín. Nádherné kousky najdeme především na jihu Brazílie. Tam byl v roce 1910 nalezen čistý, modrozelený akvamarín. Měřil cca půl metru a vážil přes 110 kg.
Různě barevné odrůdy berylu (akvamaríny) najdeme také v Kalifornii a na Madagaskaru – odtud pocházejí jedinečné růžové beryly – morganity. Největší krystaly pocházejí ze státu Maine v USA. Jejich hmotnost dosahuje až 18 tun. Největší broušený zelenožlutý beryl (heliodor neboli zlatý beryl), pochází z Brazílie a nachází se ve sbírkách Smithsonian Institution (2 054 karátů). Největší madagaskarský morganit (598 karátů) je v Britském přírodovědeckém muzeu v Londýně. Největší brazilský zelený beryl ve Smithsonian Institution má 1 363 karátů.
Srílanský král
Mluvíme-li o nejvzácnějších a nejzajímavějších minerálních kamenech, nemůžeme opomenout Safír. Modrá odrůda korundu je nejvzácnější, najdeme-li ji zarostlou v matečné hornině. To se však nepoštěstí často.
Nejzajímavější jsou asterické safíry, které jsou dokonce častější než asterické rubíny. Nejčastějším nalezištěm je Austrálie. Zde najdeme vedle modrých safírů i zelenavé a žluté.
Ty nejkrásnější kousky ovšem najdeme na Srí Lance, kde je střediskem obchodu se safíry známá Ratnapura. Největší doposud nalezený měl téměř 20 kg. Tzv. Hvězda Indie je neprůhledný asterický broušený safír – největší známý broušený safír. Má 563 karátů, 4 centimetry v průměru a je uložen v Přírodovědeckém muzeu v New Yorku.
I v Čechách najdeme zajímavé kousky, konkrétně na Jizerské louce v severních Čechách. Některé zdejší safíry se svou kvalitou vyrovnaly těm srílanským. Najdeme je ve sbírce Národního muzea v Praze. Ten největší má 2,45 karátů. Muzeum Českého ráje v Turnově se pyšní nejkrásnějším kouskem z tohoto naleziště.
Na české svatováclavské koruně je 19 velkých safírů. Největší z nich, pocházející patrně ze Srí Lanky, měří 52 mm x 35 mm x 12 mm a jeho hodnota je odhadována na 280 karátů. Největší asterický safír mineralogického oddělení Národního muzea v Praze má 80 karátů, měří 28 mm x 27 mm x 10 mm a e rovněž ze Srí Lanky. Nejkrásnější safír je prý uložen v soukromé sbírce známého amerického multimilionáře J. P. Morgana, má 159 karátů a je dokonale vybarven.
Nejcennější odrůda berylu
Spolu se safírem, rubínem a diamantem patří smaragd do čtveřice nejcennějších drahých kamenů. Své místo si vysloužil právě pro sytě zelenou barvu a čistotu. Je znám od starověku a používá se téměř po celém světě. Naleziště bohatá na tento zelený zázrak jsou především v Egyptě a jihoamerické Kolumbii – právě odtamtud pocházejí ty nejkrásnější kusy. Indiáni jej těžili ještě před příchodem Španělů.
Roku 1537 se Španělé zmocnili dolů a začali smaragd dovážet do Evropy. Vedle jihoamerického zlata byly smaragdy to nejcennější, co dováželi.
V Transvaalu najdeme největší smaragdy – dosahují délky až 25 cm. Nejkrásnější uskupení smaragdů najdeme ve vídeňském Přírodovědeckém muzeu. Drúza o rozměrech 18 cm x 13 cm údajně patřila vládci Aztéků MONTE-ZUMOVI. Do Vídně se dostal z pražských sbírek císaře Rudofa II.
Největší sbírku smaragdů na světě pravděpodobně najdeme v pokladnicích tureckých sultánů v Istambulu.
Z magazínu
